Čeští králové - PŘEMYSLOVCI

Mezi přemyslovské české krále zařazujeme dohromady sedm panovníků, zde jsou uvedeny:

 

Vratislav II. (kníže; Vratislav I. - král)

Tento panovník se může pyšnit hodností knížete i krále. Konec jeho vlády jako kníže přichází roku 1085, kdy získává titul krále od Jindřicha IV. Ten mu jeudělen za vojenskou pomoc a udatnost. Tato pocta však nebyla dědičná, takže jeho královská koruna musela zůstat pouze jemu. Za své vlády pokračoval s ražením boleslavových denárů. Dařilo se mu nejen v českých zemích, ale i v zahraničí (např. pomáhal císaři v boji o investituru). Za svého života se oženil dohromady třikrát.

Obrázek: Vratislav II.

Zdroj: www.commons.wikimedia.org

 

Vladislav II.

Vladislav II. je dalším knížetem, který získal nedědičný titul krále. Ten mu udělil Fridrich Barbarossa opět za vojenskou pomoc a udatnost. Vladislav II. se také zúčastnil výpravy do Svaté země. Za vlády Vladislava se v českém knížectví usadil nový řád - johanité (tzv. maltézští rytíři). Jeho vláda také přinesla do českých zemích velký rozkvět.

Vladislav II. a jeho cesta do Svaté země.

Zdroj: www.commons.wikimedia.org

 

Přemysl Otakar I.

Přemysl Otakar I. patří mezi nejvýznamnější panovníky v našich dějinách. Tento panovník se zasloužil např. o vznik nejznámějšího dokumentu u nás - Zlaté buly sicilské (viz. Zlatá bula sicilská). Přemysl Otakar I. je považován za třetího českého krále. Jeho cesta životem byla celkem "kostrbatá" - z vyhnanství se totiž vypracoval až na krále českého království.

 

Zlatá bula sicilská (1212)

Zlatá bula sicilská byla sestavena Fridrichem II. Štaufským (sicilský a německý král, římský císař) pro Přemysla Otakara I. Obsahem listiny bylo nejen dědičné nástupnictví (pro prvorozeného syna) na český trůn, ale i privilegia pro české království vůči římské říši. Listina také zaručovala neporušitelnost českých hranic. Dokument obsahoval dohromady tři části. Díky této listině se stal český trůn natrvalo dědičný. 

Zlatá = dokument byl opatřen zlatou pečetí sicilského krále

Bula = listina či dokument

Sicilská = dokument od sicilského krále (Fridrich II. Štaufský)

Zlatá bula sicilská.

Zdroj: www.wikipedia.org

 

Václav I.

Druhorozený syn Přemysla Otakara I. Tento český král byl přezdívaný jako Jednooký, jelikož přišel o své levé oko při lovu. Za své vlády dával přednost hlavně kultuře - král totiž miloval rytířské turnaje, které se pro české království stali populární. Dále byla rozvíjena dvorská poezie a zpěv. Za vlády Václava I. k nám také "zavítal" gotický styl. Potíže s Václavovou vládou přicházejí až s narozením (druhorozeného) budoucího českého krále Přemyslem Otakarem II. Ten už od útlého dětství zbrojil proti svému otci - chtěl se totiž zmocnit českého trůnu a v cestě mu stál pouze jeho otec. Václava I. se mu však nikdy sesadit nepovedlo.

Václav I. miloval rytířské turnaje.

Zdroj: www.wikipedia.org

 

Přemysl Otakar II.

Přemysl Otakar II. byl skvělým bojovníkem (trénoval už na svém otci). Během svého kralování získal zvláštní přezdívku - král "železný a zlatý" (železný proto, že na bitevním poli byl "neporazitelný"; zlatý díky svému bohatství). Za své vlády se zúčastnil křížové výpravy na sever a rozšířil hranice českého království. Zlom přichází až v roce 1278, kdy je poražen "neporazitelný" král na moravském poli.

Koruna údajně patřící Přemyslu Otakarovi II.

Zdroj: www.wikipedia.org

 

Václav II.

Už od útlého věku se Václav II. ujal moci nad českým královstvím. Za své vlády uvěznil a následně popravil zrádce svého otce Záviše z Falkenštejna. Jeho nejznámějším činem byla ražba přažského groše v roce 1300. Pražský groš byl ražen v nejrozsáhlejším stříbrném dole ve střední Evropě - v Kutné Hoře. Tato měna se v českém království udžela přes 100 let! Místo válčení dával přednost diplomatickému vyjednávání - úplný opak než jeho otec Přemysl Otakar II.

Líc a rub přažského groše.

Zdroj: www.wikipedia.org

 

Václav III.

Václav III. je považován za "hrobaře" přemyslovské větve u nás. Tento panovník byl korunován nejen v Čechách, ale i v Polsku a Uhrách (dnešní oblast Maďarska). Václav III. měl oblibu v alkoholu a v podnapilosti rozdával svůj vlastní majetek. Jeho nechvalná životní etapa končí 4. sropna 1306, kdy je zavražděn v Olomouci. Tímto vymírá rod Přemyslovců po meči.

vymření po meči - poslední potomek rodu, který zemřel byl muž

vymření po přeslici - poslední potomek rodu, který zemřel byla žena

Pamětní deska v Olomouci.

Zdroj: www.commons.wikimedia.org