(= území mezi dvěma řekami: Eufrat a Tygrys)

 

Přehled dějin (data v př.n.l.):

• 3000-2350: Sumerové
• 2350-2200: Akkadská nadvláda
• 2200-2000: Sumerská renesance
• 1900-1600: Starobabylonská říše
• 1600-1400: Středobabylonská říše
• 1400-606: Asyrská říše
• 606-539: Novobabylonská říše
• 539-330: Perská říše

 

 

Úvod:

1. Přírodní podmínky:

• Sever - náhorní planina (časté deště)
• Jih - údolí řek (záplavy)

Jelikož Mezopotámie neměla přirozeně chráněné hranice, byly na denním pořádku útoky cizinců.

 

2. Zemědělství:

• zadržování vody ze záplav: zavlažovací kanály a nádrže
• plodiny: ječmen, pšenice, proso, sezam, vinná réva
• chov zvířat: kozy, ovce, prasata, osly, mezci, koně

Mezopotámie byla proslulá výlovem ryb.

 

3. Obchod:

• odvoz: kámen, dřevo, různé druhy rud

Mezopotámie se nacházela ve velmi výhodné poloze, jelikož zde procházela obchodní křižovatka.

 

 

Vznik městských států:

Mezopotámská společnost:

1. bojovníci
2. kněží
3. obchodníci
4. řemeslníci, zemědělci

 

Osady se s postupem času začínaly starat o své bezpečí, a tak si stavěly vlastní hradby. Vznikaly opevněné osady, které měly pod svou správou okolní vesnice (první městské státy). V čele célého města stál VELEKNĚZ, který byl pokládán za zástupce městského boha. Byl tedy nejen ochráncem, ale i skutečným vládcem státu a také vlastníkem veškeré půdy.

 

Chrámové hospodářství:

V centru státu se vždy nacházel chrám, který byl vysvěcen určitému bohu (nejčastěji ochránci města). Tento chrám však nebyl určen pro náboženské účely, ale pro zemědělství. V této budově se totiž shromažďovala úroda z celého městského státu. Odtud ji podkněží rozdělovali obyvatelstvu. Později se chrámové hospodářství změnilo na palácové hospodářství (v censtru města se nacházel palác; úrodu rozdělovali královští úředníci).

 

Významné říše v Mezopotámii:

1. Sumer:

Sumerové se usadili okolo 3. tis. př.n.l. v oblasti jižní Mezopotámie. Celé toto území se nazývalo Sumer. Na denním pořádku bylo válčení mezi městskými státy o nadvládu. V každém městě totiž přebral vedení vojevůdce - král.

Sumerové se zasloužili o různé objevy a vynálezy, zde jsou uvedeny ty nejdůležitější:

• kolo
• hrnčířský kruh
• vůz tažený dobytkem nebo koňmi

 

2. Asýrie:

Asyrská říše se nacházela v severní části Mezopotámie. Asýrie byla považovaná za centrum obchodu. Dováželo se dřevo, různé látky a kovy. Hlavním městem celé říše byla Ninive, kde se nacházela první knihovna na světě s přibližně 20 tisíci hliněnými destičkami. Za tento historický poklad se zasloužil jeden z nejznámějších panovníků Asýrie, Aššurbanipal.

Obrázek: Aššurbanipalova podobizna.

Zdroj www.encyklopedie.divoch.info

 

3. Babylonie:

Babylonská říše se také nacházela v jižní části Mezopotámie (oblast dnešního Íráku). Hlavním městem byl Babylón. Nejznámějším panovníkem babylonské říše byl bezpochyby Chammurapi, který se proslavil vydáním prvního zákoníku na světě. Zákony byly vyryty do kamene a fungovaly dle "pravidla" oko za oko, zub za zub.

 

Obrázek: Známý Chammurapiho zákoník.

Zdroj www.wikipedia.org

 

Kultura v Mezopotámii:

Věda:

• písmo obrázkové - klínové (hliněnné destičky; rákos)
• písemnosti

1. hospodářský účel (vybírání daní, sčítání lidu)
2. právní (Chammurapiho zákoník)
3. beletrie (Epos o Gilgamešovi)

• astronomie (předpovídání záplav, zatmění Slunce a Měsíce)
• matematika (desítková a šedesátková soustava)

 

Architektura:

• využití cihel

1. sušené
2. vypalované
3. polévané

• zikkuraty (viz. Slovníček) - nejznámější: Etemenanki (90 m)
• visuté zahrady (Semiramis)
• stavba domů, hradeb a paláců

Obrázek: Zikkurat

Zdroj www.historie-sveta.blogspot.com

 

Náboženství:

1. Sumerové - přírodní božstvo (stromy, řeky, hory)
2. Babyloňané - Marduk, Ištar
3. Peršané - hl. sluneční bůh: Mithra