Jak se žilo ve středověku v českém království?

Společnost

a) Změny v zemědělství

• vynalezen chomout
• využívá se trojpolní hospodaření (viz. tabulka)

Díky těmto změnám se zvyšují výnosy.

Trojpolní hospodaření:

Trojpolní hospodaření spočívalo v obdělávání půdy. Ta se rodělovala do tří částí: JAŘ, OZIM, ÚHOR. Systém byl jednoduchý: jedna část půdy vždy "odpočívala" a ostatní dvě části se využívali k práci.

Př.:

• Prvním rokem byla část OZIM zaseta na jaře a ÚHOR naopak na podzim (JAŘ mezitím "odpočívala").

• Druhým rokem byla část JAŘ zaseta na jaře a OZIM naopak na podzim (ÚHOR mezitím "odpočíval").

• Třetím rokem byla část ÚHOR zaseta na jaře a JAŘ naopak na podzim (OZIM mezitím "odpočíval").

b) Kolonizace

• nové vesnice bývaly na čas osvobozeny od poplatků a daní
• přicházejí cizinci, kteří osídlují pohraniční hvozdy (německy mluvící)

c) Proměny vesnice

• rozrůstají se - mají kostel, krčmu (hospodu), rychtu (tzv. správní orgán; řídí chod vesnice)

Města

• rozvoj zemědělství vede k rozvoji měst
• rozhodující moc ve městě má městská rada (konšelé), řídí je purkmistr

Založení města mohlo dojít dvěma způsoby:

• povýšení osady kupců a řemeslníků (př. Praha, Brno, Znojmo, Litoměřice)
• založení města na "zeleném drnu" (př. České Budějovice, Polička, Plzeň)

Rozdělení měst:

• královská města (král)
• poddanská města (šlechta, duchovenstvo)

Městská privilegia:

• právo postavit si hradby
• mít městský znak
• právo soudní a hrdelní (trestní)
• právo pořádat trhy
• právo mílové (schválený provoz cechů - viz. Slovníček - a prodej výrobků)
• právo vářečné (vaření piva)

Cechy:

1. hlídají si kvalitu výrobků

2. chrání před konkurencí

3. starají se o své členy v nouzi