České knížectví

O počátcích českého knížectví se dozvídáme z kronik či pověstí (Kosmova kronika, Kronika tak řečeného Dalimila, Staré pověsti české).

Zde jsou uvedeny pouze ti nejvýznamnější a nejznámější vládci Českého knížectví:

Bořivoj a Ludmila

Bořivoj I. je pokládán za úplně prvního panovníka na českém trůně. Dodnes není zcela jasné, zda-li Bořivoj pocházel z přemyslovské větve. V dějepisných učebnicích je však k Přemyslovcům zařazován. Jako první z Přemyslovců si vybírá za své sídlo Levý Hradec, kde stál první křesťanský kostel v Čechách. Za svoji ženu si vybírá později svatořečenou Ludmilu. Manželům se za své vlády povedlo upevnit moc českého knížectví a dát mu na vážnosti.

Kromě Přemyslovců se začínají v Čechách upevňovat nové rody: Slavníkovci a Vršovci

Smrt svaté Ludmily: Na svatou Ludmilu byla spáchána předem promyšlená vražda. Naplánovala ji její snacha Drahomíra, která tak žárlila na svého vlastního syna (později sv. Václav). Václav totiž svoji babičku (Ludmilu) miloval - miloval ji více než svoji mocichtivou matku. Drahomíra se tedy rozhodla jednat. Objednala si nájemné vrahy (Tunna a Gommon), kteří ji uškrtili šálou (Ludmila je často zobrazována s šálou kolem krku). V 11. století byla Ludmila svatořečena.

Obrázek: 1. Svatá Ludmila jako obět atentátníků, 2. Bořivoj I.

Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Kníže Václav (později svatý Václav)

Václav I. se stává knížetem už od útlého dětství. Jelikož ještě nebyl plnoletý, musela za něj vládnout jeho matka Drahomíra. Drahomíra neměla skoro žádný čas na výchovu svého syna, a tak budoucího knížete vychovávala babička Ludmila. Když Drahomíra viděla, že má babička na svého vnuka velký vliv, nechala ji zavraždit (viz. Smrt svaté Ludmily). Po dovršení plnoletosti mohl na trůn konečně nastoupit Vacláv I. Tento panovník byl velice vzdělaný a dařilo se mu také šířit po své zemi křesťanství. Sice uhájil samostatnost knížectví, ale musel platit tribut za zachování míru německému králi.

Smrt svatého Václava (28. 9. 935): Po celý život si Václav I. nerozuměl se svým bratrem Boleslavem. Ten totiž na Václava velice žárlil, jelikož měl více pozornosti než on sám. Proto se Boleslav rozhodl "ušít" na svého bratříčka past, a tak pozval Václava na svoji hostinu do Staré Boleslavi, kde se choval jako největší přítel. V ranních hodinách ho však Boleslav se svou družinou napadl u zamčených dveří kostela a následně zabil. S postupem času byl Václav I. svatořečen.

Nejznámější vyobrazení svatého Václava na stejnojmenném náměstí v Praze. 

Zdroj: www.wikipedia.org

Boleslav I. Ukrutný

Boleslav I. si získal přídomek Ukrutný za vraždu milovaného panovníka Václava. Historici se však domnívají, že svého bratra chtěl odstavit od vlády jenom proto, aby mohl udělat přítrž s tributem, který muselo České knížectví platit Německu.

Za své vlády se mu velice dařilo rozšířit přemyslovské državy (celé Čechy, část Moravy, Slezsko, Krakovsko). Roku 955 se zúčastnil bitvy proti kočovným Maďarům na řece Lechu (stál na straně Oty I.). Jeho dalším úspěchem byla ražba prvních mincí na našem území, které se nazývaly DENÁRY. Za vlády Boleslava I. zažívali české země nebývalý rozkvět.

Denár - první ražená mince u nás.

Zdroj: www.wikipedia.org

Boleslav II. Pobožný  (syn Boleslava II.)

Tento panovník byl velice nakloněn ke křesťanské církvi, proto si získal přídomek Pobožný. Boleslav pokračoval s ražbou denárů, pouze v pozměněné podobě. Jeho zasluhou je také např. založení prvního českého kláštera či založení biskupství (973). Jelikož Přemyslovci nikdy nesnesli žádného konkurenta, je tedy jasné, že vzestup slávy Slavníkovců moc dlouho netrval. Roku 995 byli vyvražděni na jejich hradě Libice - Přemyslovci se tak stali nejmocnějším rodem.

pozn.: roku 1108 Přemyslovci v čele s Boleslavem III. (syn Boleslava II.) vyvraždili další konkurenty a to Vršovce; po tomto vítězství se Přemylsovci stali nejmocnějším rodem v českých zemích

České země za Boleslava I. a II.

Zdroj: www.wikipedia.org

Kníže Oldřich

Kníže Oldřich si za svoji první manželku vybral ženu z Německa, ta však byla neplodná, a tak si musel hledat jinou někde jinde. Podle pověsti si kníže Oldřich našel prostou ženu Boženu, kterou potkal, když myla prádlo u potoka.

Kníže Oldřich se také zasloužil o trvalé připojení Moravy k Českému knížectví.

Kníže Břetislav

Tento panovník je známí spíše z jedné pověsti. Břetislav si totiž svoji vyvolenou musel nejdříve unést. Ta vyvolená se jmenovala Jitka a byla dcerou císaře. Není však úplně jisté, zda-li pověst mluví pravdivě či ne.

Břetislav se zasloužil např. o vydání prvního českého zákoníku. Nechal vystavět soustavu knížecích hradů, a dokonce převezl ostatky sv. Vojtěcha (původem Vršovec) do Prahy. Také vydal STAŘEŠINSKÝ ZÁKONÍK. Podle tohoto ustanovení měl právo na český trůn pouze nejstarší muž z rodu Přemyslovců.

Břetislavova podobizna v Chrudimi.

Zdroj: www.wikipedia.org