Doba železná
(750 př.n.l. - 0)
- výhody železa nad bronzem:
- pevnější
- dostupnější
Dobu železnou dělíme na:
1. Starší doba železná (750 př.n.l. - 400 př.n.l.)
- "halštacká"
- naleziště: nedaleko Salzburku
- rozvoj nářadí a zbraní
- diferenciace (=rozlišení) společnosti na bohaté a chudé - podle hrobů a pohřbívání
- kultury (u nás):
- bylanská
- platěnická
2. Mladší doba železná (400 př.n.l. -0)
- "laténská"
- naleziště: Švýcarsko
- tzv. "doba Keltů"
V mladší době železné se na našem území začaly usazovat keltské, germánské a slovanské kmeny:
Keltové:
Keltové se kolem 5.-4. století př.n.l. usazovali na území dnešní Francie a Německa. U nás se usídlil keltský kmen Bójů (od těchto Keltů se odvozuje prastarý název našich slovanských zemí Bohemia). Keltové byli výbornými řemeslníky. Nejenže dokázali dobře zpracovávat bronz, ale i železo. Díky této vlastnosti se začala v keltských kmenech rozvíjet nová řemesla (kovářství a hrnčířství). Keltům se dařilo tak dobře, že si začali razit svoje vlastní mince zvané duhovky. Ochranu celého kmene zajišťovalo OPPIDUM (viz. Slovníček).
Obrázek: Keltská platidla: duhovky
Zdroj: www.p-numismatika.cz
Germáni:
Na našem území se vedle Bójů začaly usazovat i germánské kmeny Markomanů a Kvádů. Germáni však nebyli tak zruční jako Keltové. Své přednosti upevňovali např. ve vojenství. Proto si nestavili opevnění (jak bylo zvykem u Keltů). Germánská společnost se rozdělovala do tří částí:
- král
- profesionální bojovníci (volí svého krále)
- zemědělci
- kněží
Významný germánský náčelník: Marobud
pozn.: Na našem území byl příchod Germánů krokem zpět o 400 let!
Obrázek: Germáni
Zdroj: www.lovecpokladu.cz
Slované:
Slované přišli na evropský kontinent počátkem 6. století. Usadili se v oblasi mezi řekami Vislou a Dněprem. Slované hojně využívali tzv. cyklické hospodářství - po vyčerpání půdy se našlo jiné místo, kde se vyžďářil a vyklučil les (viz. Slovníček), tím získávali nová pole. Slované si zajišťovali obživu hlavně zemědělstvím a řemeslem. Ve slovanské společnosti byli všichni muži bojovníci, kteří rozhodovali demokraticky. Slované věřili ve velké množství bohů (=polyteismus).
Zde jsou uvedeni ti nejzákladnější bohové:
1. Svarog:
Bůh nebeského ohně a světla. Po stvoření Země se odebral do nebes, kde se už nestaral o pozemský život. Často je považován za boha kovářství. Je mu také přisuzováno to, že daroval světu pozemské zákony.
2. Svarožič:
Je znám spíše pod jménem Radegast. Bůh války, ale i ochrany. Slované ho považovali za boha úrody. Tomuto bohu byli obětováváni lidé za dobře prosperující úrodu.
3. Perun:
Známý slovanský bůh Perun je bohem blesků, hromů, bouře i deště. Jako u Radegasta je považován za boha úrody (spíše jako dárce). Tento bůh se často spojuje s řeckým bohem Diem, jelikož Perun je uctíván jako nejvyšší bůh Slovanů.
4. Veles:
Slovanský bůh podsvětí, stád i magie. O Velesovi se dozvídáme pouze z oblasti dnešního Ruska. Je popisován jako chlupatý a rohatý bůh, proto je v dobových zprávách identifikován jako ďábel.