Franská říše

Franská říše

Tato říše se rozkládala v povodí řeky Rýn (dnešní Německo, Francie, Švýcarsko a země Beneluxu). Zde se jako první začali usazovat kmeny Franků (odtud Franská říše). Rozkvět, své doby nejuznávanější říše, zapříčinili i významní králové; zde uvádím pouze ty nejznámější:

 

1. Chlodvík I.

Tento panovník je považován za prvního krále ve franské říši. Chlodvík byl první komu se povedlo sjednotit všechny kmeny Franků a vytvořil samostatnou říši. Za své vlády se mu povedlo rozšířit hranice franské říše. Tento král se také snažil ve své zemi šířit a prosazovat křesťanství. Chlodvík I. je i zakladatelem královské dynastie Merovejců. 

 

2. Karel Martel

Tento muž je považován za dalšího "krále", který se zapříčinil o rozkvět v říši. Ve skutečnosti však králem nebyl, celý život byl v "hodnosti" MAJORDOMA, tzv. nejvýznamnějším úředníkem franského krále. Zlom přichází až v roce 751, kdy rodu Merovejcům "zvoní umíráček". Moci se totiž nad franskou říší ujímají majordomové z rodu Karlovců v čele s Karlem Martelem. Stávající rod sesazují a moci se ujímá jejich vůdce (již zmíněný Martel). Není se však neprohlásí za krále (trůn přenechává až svému synovi). Za vlády Karla Martela se moc Franků ještě více upevní.

 

3. Karel Veliký

Nejznámější král (později i císař) ve franských dějinách. Karel Veliký je vnukem již zmíněného Karla Martela. Díky jeho dobyvačné povaze rozšířil hranice své říše až k severní Itálii (za jeho vlády dosáhla franská země největšího rozmachu). Ve franské zemi podporoval vznik škol, staral se o správu státu a o rozvoj vzdělanosti a kultury. Za jeho vlády vzniká tzv. KAROLÍNSKÁ RENESANCE (=obnovení kultury římské říše). V roce 800 ho nechává papež Lev III. korunovat císařem (Karel Veliký je pokládán za prvního císaře ve středověku). Franská říše se tak začíná vyrovnávat Byzancké říši, nacházející se ve východní Evropě.

Pozn.: Karel Veliký se za celý život nenaučil psát. To ho velmi znepokojovalo, a proto nechal ve své říši zavést "lekce" psaní, kde se malé děti učily psát. 

Zleva: Chlodvík I., Karel Martel, Karel Veliký

Zdroj: www.wikipedia.org

 

Rozpad franské říše:

Zlom ve franské říši přichází až úmrtím Karla Velikého, kdy se říše postupně rozpadá. Už žádnému jinému panovníkovi se nepodaří zcelit celou říši zpět. 

 

Říše se rozpadá na:

• Východofranská říše (oblast dnešního Německa)
• Západofranská říše (oblast dnešní Francie)

 

Východofranská říše = Německo

Po rozpadu celistvé franské říše vznikla nová východofranská říše. Zde se jednotlivá německá panství spojila proti útokům kočovných Maďarů.

Pro Němce je velmi důležitý rok 919, kdy v čele Jindřicha Ptáčníka (přídomek Ptáčník získal díky své lásce k ptactvu) vzniklo německé království, které přijalo název SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ (ta vydržela až do období napoleonských válek).

 

Dynastie Ottonů:

1. Otta I. Veliký

Otta I. byl panovník, kterému se podařilo nastolit ve své zemi klid a pořádek. Tento pozdější císař je zakladatel dynastie Ottonů a také syn Jindřicha Ptáčníka. Přídomek Veliký získává, díky vítězné bitvě nad Maďary na řece Lechu v roce 955. Tím získává ve své zemi klid od nájezdných a dobyvačných Maďarů, kteří na východofranskou říši už několik let útočí. V roce 962 útočí na severní Itálii, kde také vítězí a nechává se korunovat císařem Svaté říše římské.

2. Otta II. a Otta III.

Další pokračovatel dynastie Ottonů. Už od útlého věku se stává spoluvladařem svého otce Otty I. Po jeho smrti se stává jeho následníkem a pokračuje s rozkvětem své země. Svou císařskou kurunu si také získal díky svatbě s byzantskou princeznou Theofano. Sňatek také umožnil přátelství mezi byzantskou a východofranskou říší. S postupem času se zdá, že Otta nesplodí svého následníka. Naštěstí se mu narodí další pokračovatel rodu, který tak v budoucnu přijme jméno Otta III. Za celý život se oba dva panovníci snaží spolupracovat s církví. To se jim však nedaří a tak mezi sebou soupeří o moc. Po smrti Otty II. se moci ujímá právě jeho syn. Po Ottovi III. se na trůn dostává Jidnřich II., který tak uzavírá ottonskou dynastii. Období vlády těchto tří panovníků také nazýváme jako ottonská renesance (= rozvoj kultury a vzdělanosti).

Obrázky: www.wikipedia.org

 

Boj o investituru

Boj o investituru probíhal mezi císařem Svatí říše římské a papežem okolo 10. a 11. století. Spor byl ukončen v roce 1122, kdy došlo k dohodě o rozdělení moci duchovní a světskou (papež svěří příslušnému hodnostáři duchovní moc a císař ho pověří správou daného léna).

Investitura = viz. slovníček

 

 

Západofranská říše = Francie

Západofranská říše byla sjednocena v 11. století Hugem Kapetem, který tak zakládá vládnoucí rod Kapetovců. Ten se dostává na trůn hned, jak padne dynastie Karlovců.

Na severu západofranské říše se rozprostírá tzv. NORMANDIE. Zde se usídlují lidé ze severu, kterým se říká Normané či VIKINGOVÉ.

 

Vikingové

Vikingové byli hrozbou raného středověku. Jejich nejčastější činností bylo rabování, znásilňování i zabíjení. Vikingové se totiž živili pirátstvým.

 

Vikingové byli považováni za krále na moři, jelikož ovládali Atlantský oceán, Severní moře, Severní ledový oceán, Baltské moře aj. V každé části Evropy se těmto pirátům přezdívalo jinak: Normané, Varjagové, Dáni či Norové. Jejich poznávacím znakem byla loď. Ta byla už zdáli lehce rozpoznatelná, jelikož na přední části lodi se nacházela dračí hlava. Asi mezi nejznámější lodě patří např. Knarr (s červenobílou plachtou), Drakkar (s dračí hlavou na přídi) a Snekkar (také zde se nacházela dračí hlava). Nikde však není jasné odkud přesně vikingové pocházeli. Ví se pouze to, že jejich rodištem byl sever (dokonce je možné, že pocházeli z oblastí dnešních německých států), jelikož měli světlé oči a vlasy. Ozdobou každého vikinga byla helma (např. s rohy). S postupem času vikingové ovládali celé Středomoří a Antlantský oceán. Vydělávali si rabováním přístavů i kostelů na pobřeží. Při loupežných akcí znásilňovali ženy a zabíjeli jejich muže. Obvykle je známo, že Ameriku objevil Kryštof Kolumbus. Ve skutečnosti zde byli jako první právě vikingové. 

Za nedlouho vikingové ovládali ostrov Grónsko (dnes pod správou Dánska - vikingové Dáni), dnešní Skandinávský poloostrov, Normandii, část Anglie a Irska. Vikingové však do Evropy přinesli spousta nových věcí. Lidé se seznamují se severskou mytologií (např. s Elfy či skřítky) i s novými severskými jídly.

Viking rozhlížející se po pobřeží (v pozadí je vidět loď s dračí hlavou).

Zdroj: www.commons.wikimedia.org