Jiří z Poděbrad (23.4. 1420 - 22.3. 1471)

Jiří z Poděbrad se narodil roku 1420 jako syn otce Viktorína z Poděbrad.

I přesto, že mu v žilách nekolovala modrá krev, se stal roku 1458 českým králem. Je také přezdíván jako král dvojího lidu.

Obrázek: Podpis Jiřího z Poděbrad.

Zdroj: www.wikipedia.org - obr. upraven

Život:

Svoji slibnou kariéru zahájil roku 1434, kdy se zúčastnil bitvy u Lipan (stál na straně vítězů). Roku 1438 vstoupil do strany Hynce Ptáčka z Pirkenštejna. Po jeho smrti (1444) se stal "vůdcem" poděbradské strany. Roku 1448 obsadil se svými vojsky Prahu - stal se tak neohroženým vládcem země!

Od roku 1452 se mohl honosit titulem správce země. Jeho správcovská pozice mu zůstala i po roce 1453, kdy byl novým českým králem zvolen Ladislav Pohrobek. Po Ladislavově náhlé smrti se stal novým českým králem právě Jiří z Poděbrad, který se již osvědčil jako správce země. Jeho slavnostní korunovace se odehrála roku 1458 na Staroměstské radnici v Praze.

Jelikož nebyla situace v českých zemích lehká, rozhodl se být spravedlivým králem dvojího lidu, tj. lidu husitského a katolického. Během své vlády se také řídil tzv. kompaktáty, které ale papež zanedlouho prohlásil za neplatné - hrozila tedy znovu válka.

Jiří se však snažil válce zabránit. Vyslal mírové poselstvo k evropským panovníkům, kteří měli vytvořit mírový svaz, kde by se konflikty řešily diplomaticky a mírovou cestou. Návrh však neprošel, jelikož byla omezována moc papeže i císaře.

V průběhu dalších let vypuklo několik povstání katolíků proti králi. Povstalce dokonce podporoval Matyáš Korvín, který se nechal roku 1469 zvolit českými a moravskými katolíky českým králem.

Válka mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem probíhala tři roky. Ta skončila roku 1471, kdy Jiří zemřel.

Obrázek: 1. Jiří z Poděbrad; 2. Následníkem Ladislava Pohrobka (v posteli) se stal Jiří z Poděbrad (druhý zprava)

Zdroj:

• www.wikipedia.org
• www.commons.wikimedia.org - obr. upraveny
• www.zivotopisyonline.cz
• kniha: Dějepis pro střední a odborné školy - české a světové dějiny; ISBN: 80-7235-194-X

Matyáš Korvín (23.2. 1443 - 6.4. 1490)

Matyáš Korvín se narodil roku 1443 jako syn Jánose Hunyadiho. Během svého života se honosil těmito tituly:

• uherský král (1458 - 1490)
• rakouský vévoda (od roku 1487)
• vzdorokrál v Čechách a na Moravě

Obrázek: Matyáš Korvín (Matyáš I. Hunyadi - Korvín)

Život:

Matyášovo dětství nebylo vůbec jednuduché. Roku 1457 byl na příkaz krále (tehdy Ladislav Pohrobek) popraven Matyášův starší bratr Ladislav za vraždu Oldřicha Selského. Samotný Matyáš se dostal do vězení. Po propuštění se díky Jiřímu z Poděbrad stal uherským králem. Své přátelství s Jiřím si upevnil sňatkem s jeho dcerou Kateřinou. Jiří z Poděbrad mu často vypomáhal s vládou, např. mu pomohl potlačit vzpouru, kterou vyvolala uherská šlechta. Přátelství se zdálo pevné . . .

Po smrti Kateřiny se Matyáš rozhodl rozšířit své území. Moc dobře věděl, že v Českém království proti sobě stojí husité a katolíci, kteří (zatím) žijí v míru. Roku 1465 nabídl papeži Pavlu II., že se zúčastní křížové výpravy do Čech - ta se uskutečnila roku 1468. Křížová výprava však skončila fiaskem a Matyáš byl uvězněn. Po propuštění se nechal v Olomouci korunovat vzdorokrálem.

Po smrti Jiřího z Poděbrad se postavil proti svému bývalému spojenci Fridrichu III. Roku 1485 dobyl Rakousy - následně zde zvolil místodržícího. 

Po smrti Matyáše Korvína se měl stát novým uherským králem jeho syn Jan. Uherská šlechta však zvolila jiného - Vladislava Jagellonského.

Obrázek: Vyobrazení mapy Uher po smrti Matyáše Korvína.

Zdroj:

• www.wikipedia.org
• www.commons.wikimedia.org - obr. upraven
• www.panovnici.cz
• www.uhersko.com - obr. upraven