Jan Lucemburský

 

Průběh vlády

Jan Lucemburský je považován za prvního českého krále z rodu Lucemburků. Po smrti posledního Přemyslovce vycítili Lucemburkové možnost zmocnit se českého království ve svůj prospěch. Po vtrhnutí do Čech přijal Jan Lucemburský věrnost českým stavům a roku 1311 byl korunován českým králem. Za své vlády v čechách byl často nazýván králem "cizincem a diplomatem". "Cizincem" proto, že se v Čechách zdržoval pouze krátce (do Čech jezdil hlavně pro peníze). Přezdívku "král diplomat" získal naopak pro svůj řečnický "um" (Jan Lucemburský byl skvělým vyjednavačem a aktivně zasahoval do evropské politiky). Jan Lucemburský se stal nejslavnějším rytířem své doby (také miloval rytířské turnaje, které v českém království často pořádal). Roku 1339 ho postihla obrovská tragédie - kvůli dědičné chorobě oslepl na obě oči - pro skvělého bojovníka to byla velká rána! 

 

Rodinný život

Za svého života se oženil celkem dvakrát. První manželkou byla Eliška Přemyslovna, která se celoživotně snažila vrátit rod Přemyslovců na český trůn. Jan Lucemburský dokonce získával nepravdivé informace o vzpouře proti králi, kterou měla vést právě Eliška. Díky této lži byla několikrát vězněna. Vězněn byl dokonce i Václav (později Karel IV.), který se tak měl zmocnit království po sesazení Jana Lucemburského.

Po smrti Elišky Přemyslovny na tuberkulózu se Jan Lucemburský oženil ještě jednou. Druhou manželkou se tak stala Beatrix Bourbonská. Tento sňatek byl spíše diplomatický, než-li z lásky. Svého manžela přežila o 37 let.

 

Děti s Eliškou Přemyslovnou:

• Václav (později Karel IV.)
• Markéta Lucemburská
• Anna a Eliška Lucemburská (dvojčata)
• Jan Jidřich
• Přemysl Otakar

 

Děti s Beatrix Bourbonskou:

• Václav Český
• Bona

 

Smrt Jana Lucemburského

Roku 1346 se Jan Lucemburský zúčastnil bitvy u Kresčaku - důležité bitvy stoleté války. Zde se však staví na špatnou (francouzskou) stranu a v průběhu bitvy umírá.

pozn.: Jelikož byl Jan Lucemburský úplně slepý, dalo se "čekat", že bitvu nepřežije. Ještě před bitvou se domluvil se svými nejbližšími o taktice v boji a "bok po boku" vyrazili na jasnou smrt. I přes svou úplnou slepotu se rozhodl bojovat! 

 

" Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal! "

- údajný výrok Jana Lucemburského při svém tažení do boje

 

Bitva u Kresčaku (spojenci J. Lucemburského jsou modře zbarvení - Francouzi)

Zdtroj: www.wikipedia.org

 

Karel IV.

Karel IV. se neodmyslitelně zařazuje mezi naše nejvýznamnější osobnosti. Díky jeho reformám se podařilo "vyšvihnout" český národ na vrchol evropského žebříčku! Karlova doba patří mezi nejsvětlejší období v našich dějinách.

 

Život Karla IV.

Karel IV. (Václav) se narodil 14. 5. 1316 Janu Lucemburskému a Elišky Přemyslovny. Své dětství neměl vůbec jednoduché, jelikož byl několikrát uvězněn svým vlastním otcem. Díky tomuto věznění se stupňovala nenávist k Janu Lucemburskému i psychické nemoci. Roku 1323 byl nucen svým otcem odcestovat do Francie, kde byl vychováván. Za svého pobytu ve Francii se naučil číst a psát; mluvil plynule latinsky, německy, italsky a francouzsky (po příjezdu zpět do Čech se však musel znovu naučit česky). Ve Francii také přijal nové jméno Karel. Za deset let pobytu v zemi galského kohouta se rozhodl vyjet zpět do českých zemí. 

 

Rychlá cesta nahoru:

Po příjezdu do Čech si uvědomil, že má před sebou kus práce. České království bylo totiž ve 14. století chudé, válkami oslabené a zpustlé. Proto ihned začal s rekonstrukcí své rodné země. Roku 1334 byl jmenován markrabětem moravským - tím se stal správcem Českého království. Roku 1344 dosáhl povýšení biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem se stal blízký přítel Karla - Arnošt z Pardubic). V témže roce se začala také stavět katedrála sv. Víta. Dalším Karlovým úspěchem byla jeho korunovace králem Svaté říše římské roku 1346. S Janem Lucemburským také bojoval v bitvě u Kresčaku, odkud utekl a po smrti svého otce se stal českým králem. Karel IV. také nechal zhotovit novou Svatováclavskou korunu (1347). Roku 1348 založil Karlovu univerzitu, zahájil stavbu Karlova mostu a Karlštejna. Za své vlády rozšířil České království - nová území získával jednáním, koupěmi a teké výhodnými sňatky.

pozn.: Na většině stavbách se podílel nejznámější architekt té doby Petr Parléř. Ten se např. podílel na stavbě Karlova mostu, Karlštejna či Staroměstské mostecké věže.

 

Země koruny české:

• České království
• Moravské markrabství
• Slezsko
• Horní a Dolní Lužice
• Braniborsko

 

Manželky Karla IV.

a) Blanka z Valois

• francouzská princezna
• společné děti: Markéta Lucemburská, Kateřina Lucemburská

 

b) Anna Falcká

• výhodný sňatek (získání nového území Falc)
• společné děti: Václav

 

c) Anna Svídnická

• výhodný sňatek (získání nového území Svídnicka)
• společné děti: Václav (později Václav IV.), Alžběta Lucemburská

 

d) Eliška (Alžběta) Pomořanská

• tato poslední manželka je např. znázorněna v muzikále Noc na Karlštejně
• porodila celkem 6 dětí (nejznámější Zikmund Lucemburský)

 

Svatováclavská koruna

Svatováclavská koruna byla zhotovena roku 1347 Karlem IV. (po celý zbytek života ji však stále zdokonaloval). Se jménem se nechal inspirovat u sv. Václava. Tento historický kousek má v dnešní době nevyčíslitelnou hodnotu! Koruna byla vyrobena z 22 karátového zlata. V dnešní době obsahuje 12 perel, 19 safírů, 30 smaragdů, 44 spinelů a 1 rubín. Koruna se rozděluje do čtyř dílů - díly jsou ve tvaru lilie. Na vršku koruny se nachází kříž, ve kterém je údajně hrot z Ježíšovy trnové koruny. Koruna byla uložena na hrad Karlštejn.

pozn.: Karlštejn byl údajně vystavěn pro korunovační klenoty Svaté říše římské. Později byl tento hrad využit i pro naši Svatováclavskou korunu.

 

Arnošt z Pardubic

Arnošt z Pardubic byl prvním arcibiskupem u nás. Po založení Karlovy univerzity se dokonce stal jejím správcem. Zemřel v roce 1364.

pozn.: Arnošt byl u Karla IV. velmi oblíbený. Karel se mu často svěřoval se svými problémy.

Obrázek: Arnošt z Pardubic

Zdroj: www.commons.wikimedia.org

 

Obrázky najdete v tomto souboru:

Karlova doba - obrázky-.doc (4,4 MB)

 

Václav IV.

Václav, syn Karla IV. a Anny Svídnické, se narodil 26.2. 1361. Jeho otec si velmi zakládal na Václavově výchově. Ten však studováním i vladařským povinnostem pohrdal (už jako dítě byl korunován českým králem a králem Svaté říše římské). Raději se věnoval toulkám po lesích se svými nejbližšími. Jeho oblíbená činnost byl lov.

 

Černá doba českých dějin

Česká koruna dosedá na Václavovu hlavu roku 1378. Už od začátku svého panování se mu "lepí smůla na paty" - za některé problémy si však "novopočený" Václav IV. mohl sám. Za jeho vlády zasáhla (opakovaně) České království tzv. černá nemoc, nebo-li morová epidemie. Ta má za následek úbytek českého obyvatelstva a hospodářské potíže - pokles výnosů kutnohorských stříbrných dolů (tzv. pokladnice Českého království).

Jeho další "aféra" se odehrávala mezi samotným panovníkem a církevními hodnostáři. Důsledkem celého problému bylo umučení arcibiskupa Jana z Pomuku (později svatořečen).

České království zažívalo za Václava IV. celkový úpadek. Nejenže byl král často pod vlivem alkoholu, ale také zanedbával své vladařské povinnosti. S postupem času došla šlechtě trpělivost a samotného krále zajala - k tomuto uvěznění došlo dohromady dvakrát. Roku 1400 byl dokonce kurfiřty sesazen z říšského trůnu.

pozn.: Sesazení Václava IV. z říšského trůnu bylo přibližně odůvodněno takto:

 

Král český, Václav IV., je líný a pro potřeby říše naprosto nevhodný!

 

Dekret kutnohorský

Tento dokument byl vydán Václavem IV. roku 1409. Obsahem listiny bylo omezení vlivu cizinců na pražské univerzitě (Karlova univerzita). Důsledkem tohoto dekretu byla velká vlna emigrace z Českého království do ciziny. Odcházeli nejen pedagogové, ale i samotní studenti (především německy mluvící). Po vydání Dekretu kutnohorského zaujímali na univerzitě cizinci jeden hlas, naopak Češi "zabírali" hlasy dva.

 

Osudová zpráva

Václav IV. umírá 16.8. 1419, údajně na mrtvici. Dle historických pramenů ho smrt zastihla, když mu byla zdělena událost, která změnila české dějiny - PRAŽSKÁ DEFENESTRACE roku 1419. 

Václav IV., Dekret kutnohorský

Zdroj: www.wikipedia.org

 

Zikmund Lucemburský

Zikmund Lucemburský se narodil roku 1368 jako syn Karla IV. a jeho čtvrté ženy Elišky Přemyslovny. Je znám také pod přezdívkou liška ryšavá, díky jeho zrzavým vlasům. Za svého života se mohl pyšnit těmito tituly:

 

• markrabě moravský, braniborský a lužický
• český, uherský, římský a lombardský král
• římský císař

 

Díky vynucenému sňatku s Marií Uherskou získal roku 1387 uherskou korunu. Ta mu na hlavě zůstala dlouhých 50 let. Na římský (královský) trůn se dostal roku 1411.

Kostnický koncil, údajně svolaný pro vyřešení papežského schizmatu (=trojpapežství), zapříčinil Husův pád. Tato událost otřásla celou Evropou a Zikmund Lucemburský se stal navždy údajným viníkem Husovy smrti (viz. článek Mistr Jan Hus).

Poté, co Václav IV. zemřel, bylo jasné, že se českého trůnu zmocní Zikmund. Ten se roku 1420 stává českým králem. Husité (=následníci Jana Husa) však s volbou nového krále nejsou spokojeni. Nemohou totiž "překousnout" údajnou zradu Zikmunda Lucemburského během kostnického koncilu.

Roku 1433 (31.5.) se stává římským císařem. Císařskou korunu si však moc dlouho neužil, jelikož zemřel roku 1437 (údajně na rakovinu).

Obrázky: 1. Zikmund Lucemburský; 2. Zikmundův erb

Zdroj:

• www.wikipedia.org
• www.commons.wikimedia.org