Stoletá válka

Stoletá válka, trvající od roku 1337 do 1453, byl konflikt mezi Francií a Aglií. Podmínkou k vypuknutí tohoto konfliktu byl boj o francouzské dědictví. To však nebyla jediná záminka k vyvrcholení této války. Anglický král totiž vlastnil v zemi galského kohouta některá území - tím si zvyšoval nárok na francouzský trůn. Anglie se tak roku 1337 rozhodla vyhlásit Francii válku.

Na začátku války měla navrch Anglie, která tak ovládala velké množství francouzského území. Už se zdálo, že francouzské království tento konflikt prohraje. Zlom přišel až s příchodem Johanky z Arku - národní hrdinkou Francie!

Johanka z Arku (*1412 - 1431)

Zlé či hodné hlasy?

Johanka (také jako Jana) se narodila 6. ledna 1412. Johanku známe jako statečnou a svatou ženu, která se nebála zakročit proti Anglii a bojovat na straně Francie. Už ve 13 letech slyšela první (svaté) hlasy. Ty ji nabádaly k obraně Francie před Brity, dobýt francouzům zpět svá území a korunovat v Rameši nového krále (později Karla VII.). Dnes bychom tyto hlasy zařazovali spíše k halucinacím. Johanka jim však věřila a činila to, co jí hlasy říkaly.

Vzestup a pád Panny Orleánské

Za nedlouho se rozhodla opustit svoji rodnou vesničku Domrémy a vydala se za princem Karlem. Podle Johančiných hlasů měl být právě on korunován francouzským králem. Roku 1429 byl Karel korunován (přijal královské jméno Karel VII. Francouzský) a tímto činem si splnila "svůj první životní úkol". Dlouho neváhala a převlékla se do mužského oděvu, ostříhala si své vlasy a vyrazila s francouzským vojskem proti Angličanům. Za několik let se Johance podařilo dobýt zpět důležitá města (mezi nimi i město Orleáns a od té doby se jí začalo říkat Panna Orleánská). Velkou (zároveň i osudovou) porážku pociťuje v bitvě o Paříž, kde je chycena anglickými spojenci (Burgunďany). Ty ji ihned prodávají Angličanům. Angličané Johanku ze strachu předhazují církvi k zlověstné INKVIZICI.

Ve spárech inkvizice

Během církevních soudů se Johanka z Arku držela velmi statečně. Byla vězněna několik let a církev si s Johankou stále nevěděla rady. Inkviziční soud nakonec rozhodl její upálení. Byla obviněna z čarodějnictví a kacířství - její hranice shořela 30. května 1431.

pozn.: Johančin velký "církevní přestupek" byl i její mužský šat, do kterého se během tažení Francií oblékala. Společenská etiketa totiž zakazovala ženám oblékat mužský šat a mužům naopak ten ženský.

Obrázek: Johanka si stále myslí, že bude zachráněna svými halucinacemi.

Zdroj: www.wikipedia.de