1. Vladislav Jagellonský

(1.3. 1456 - 13.3. 1516)

Vladislav Jagellonský se narodil roku 1456 jako syn polského krále Kazimíra IV. Jagellonského a jeho ženy Alžběty Habsburské, která byla přezdívána jako matka králů. Za svého života se proslavil jako:

• král český (jako Vladislav II. Jagellonský)
• král uherský (také jako Vladislav II.  . . .)

 

Život:

Po smrti Jiřího z Poděbrad byl zvolen novým českým králem Vladislav Jagellonský, který přijal královské jméno Vladislav II. Jagellonský. Jeho vláda však nebyla příliš šťastná, jelikož jeho první panovnické kroky směřovaly k mírovému jednání s Matyášem Korvínem, který ovládal Moravu, Slezko i Lužici.

Vladislav a Matyáš nakonec uzavřely dohodu:

• pokud zemře dříve Matyáš budou jeho země vykoupeny a vládcem se stane Vladislav
• pokud zemře dříve Vladislav stane se novým králem Matyáš (zemi si však nemusí vykoupit)

 

V roce 1490 však zemřel Matyáš a Vladislav se stal neomezeným vládcem nejen v Českém království, ale i v Uhrách. Čechy tak byly spojeny s Uhrami, vznikla tzv. personální unie, která trvala až do rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918.

pozn.: Po smrti Matyáše se sice novým vládcem stal Vladislav, ale Moravu, Slezko ani Lužici si nevykoupil. Dohoda tak byla porušena.

 

Vladislav II. Jagellonský během své vlády sídlil v Budíně (dnešní část Budapeště). České království tak zažívalo úpadek. Moc nad královstvím zřizovala šlechta, která mezi sebou soupeřila. V Čechách "vládl" nejvyšší purkrabí, na Moravě zase hejtman.

V průběhu jeho vlády byl v Praze postaven Vladislavský sál.

Vladislavovi se také přezdívalo jako král bene ("král dobře").

 

Dokumenty vydané Vladislavem:

1. Vladislavské zřízení zemské (1500)

• byla omezena moc šlechty a měst

 

2. Svatováclavská smlouva (1517)

• smlouva představovala jakýsi kompromis mezi šlechtou a městy

 

Vladislav II. Jagellonský zemřel roku 1516.

 

Obrázek: 1. Vladislav II. Jagellonský; 2. Současný pohled na Vladislavský sál (největší pražský středověký sál)

Zdroj:

• www.wikipedia.org
• www.commons.wikimedia.org - obr. upraveny
• www.dejepis.com

 

Kutnohorské stříbrné doly:

Kutnohorské stříbrné doly byly známé již od 13. století, kdy zažívaly svůj rozkvět. V roce 1290 vypukla tzv. stříbrná horečka - lidé se stěhovali k místním dolům a zakládali městečka. V průběhu dalších let se ze Staré Kutny (dřívější pojmenování pro současnou Kutnou Horu) stalo královské město. Tím si získalo některá privilegia.

V roce 1300 vydal král Václav II. horní právo, ve kterém zmiňoval svůj podíl na dolování. Václav také zavedl novou měnu - pražské groše, které v Českém království kolovaly více než sto let. Ve 14. století těžba mírně klesla.

Během husitských válek bylo město dvakrát vypáleno (1422, 1424). Provoz mincovny byl pozastaven. Obnoven byl až za vlády Jiřího z Poděbrad, kdy se Kutná Hora stala opět významným královským městem.

Po smrti Jiřího z Poděbrad zde byl korunován nový král Vladislav II. Jagellonský, který zde zavedl mnoho novinek. V Kutné Hoře se také proslavil svoji heraldikou - W.

Úpadek kutnohorských stříbrných dolů nastal v 16. století. Úplný konec dolovaní se datuje v průběhu třicetileté války.

 

Obrázek: 1. Nejznámější vyobrazení kutnohorských dolů; 2. Vladislavův architektonický znak

Zdroj:

• www.wikipedia.org
• www.kutna-hora.wz.cz
• www.symboly.mysteria.cz

 

 

2. Ludvík Jagellonský (1.7. 1506 - 29.8. 1526)

Ludvík Jagellonský se narodil roku 1506 jako syn Vladislava Jagellonského. Během svého život se honosil těmito tituly:

• král český (jako Ludvík II. Jagellonský)
• král uherský (také jako Ludvík II.  . . .)

 

Život:

Ladislavovo drastické narození předznamenalo to, že i jeho vláda bude drastická. Ladislav se totiž narodil velice slabý, a proto nebylo jasné, zda-li přežije. Byl tedy uložen do teplých prasečích vnitřností, které fungovali podobně jako současný inkubátor. Díky tomuto zákroku přežil!

Už jako tříletý byl korunován českým králem. Jeho moc však byla velice omezená, jelikož v Čechách a na Moravě vládla šlechta. Ta mezi sebou neustále válčila. Ludvík se tedy rozhodl rázně zakročit . . .

Přijel do Prahy a začal obnovovat panovnickou moc. Stavy zbavil správy královských financí a donutil je vrátit královský majetek. Zemské úředníky donutil abdikovat a na jejich místa zvolil nové. Poté, co Ludvík odcestoval zpět do Uher, se situace vrátila do starých kolejí.

 

Bitva u Moháče (1526)

V 16. století sílila moc Osmanské říše, kterou vedl Sulejman I. Nádherný. Ten se roku 1526 rozhdl, že zaútočí na Uhry. Proti němu se postavil uherský král Ludvík II. Jagellonský, který proti Sulejmanovi neměl žádnou šanci. Jelikož Ludvík viděl v boji bezvýchodnou situaci, rozhold se prchnout. Se svým koněm však uvízl v bažině, kde také zemřel.

pozn.: Severní Afrika, Dálný východ, dnešní Turecko a Balkán. To jsou území, která Osmanská říše ovládala v 16. století. 

 

Obrázek: 1. Ludvík Jagellonský; 2. Ludvík zemřel roku 1526 v bitvě u Moháče

Zdroj:

• www.wikipedia.org
• www.commons.wikimedia.org - obr. upraven
• www.panovnici.cz

 

 

!!!Objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem je považováno za rozhraní mezi středověkem a novověkem!!!