Přehled dějin (data v př.n.l.):

• 753-510 - Epocha královská
• 510-31 - Republika

1. 510-265 - raná (ovládnutí celé Itálie)
2. 264-146/133 - vrcholná (ovládnutí Středomoří)
3. 133-31 - krize a pád republiky

• 31-476 n.l. - Císařství

1. 31-192 n.l. - rané (principát)
2. 192-284 n.l. - krize císařství (principát)
3. 284-476 n.l. - pozdní císařství (dominát)

 

     

 

Obrázek: vývoj starověkého Říma

Zdroj: www.wikipedia.org

 

Epocha královská

• osídlení:

- hlavní vlna osídlení: kolem roku 1000 př.n.l.

-kmeny:

1. Italikové (střední Itálie)
2. Etruskové (SZ Itálie)
3. Ilírové (Janov)
4. Venétové (SV Itálie, Benátky)
5. Řekové (kolonie; J Itálie, Sicílie)
6. Féničané (kolonie; Z Sicílie, Sardínie, Korsika)

 

• 753 př.n.l.: podle pověsti založen Řím

1. po dobytí Tróje přivedl zbytky Trójanů do Itálie hradina Aeneas
2. zakladatelé Říma: dvojčata Romulus a Remus (odchováni vlčicí)
3. vzájemný boj mezi dvojčaty o název města → Remus zabit → město nazváno podle Romula (ROMA)

 

• od roku 510 př.n.l. 7 králů (nejméně 1 Etrusk)
• organizace: král + senát (= poradní sbor)

 

Rozdělení lidu:

• patricijové

1. - příslušníci nejstarších rodů
2. = populus romanus → lid římský

• plebejci

1. řemeslníci, obchodníci, rolníci

• proletarii

1. zcela nemajetní, bezzemci
2. proles = děti → ti, kteří nemají děti

• otroci

1. patriarchální charakter (pomocníci v rodině)

 

Rozdělení obyvatel podle rodové příslušnosti:

• comitia curiata

1. 10 rodů = 1 kurie; 10 kurií = 1 tribus (kmen)
2. podle kurií složeno vojsko a scházelo se lidové shromáždění

• comitia centuriata

1. setninový sněm (nahradil ten rodový)

 

Významní panovníci v době královské:

1. Servius Tullius

• etruský král
• nová reforma:

- zrušil sněm podle rodů (viz. výše)

- omezil moc patricijů (aristokracie)

- rozdělil společnost do 5 tříd, vyjádřených v penězích nebo pozemcích podle výměry

př.:

• nejbohatší třída - min. 20 jiter půdy, 100 000 jasů; stavěla 80 setnin pěchoty
• nejchudší třída - min. 2 jitra, 11 000 asů; stavěla 30 setnin pěchoty 

- vliv na postavení občana v setninovém shromáždění

- podle setnin se hlasovalo v setninovém soudu → převahu měli členové nejbohatší třídy

pozn.:

• jitro = jednotka, ve které se měřila např. velikost půdy; velikost 1 jitra se neustále měnila
• as = starořímský peníz

 

2. L. Tarquinius Superbus (= zpupný)

• 535 př.n.l.: zabil Tullia
• syn Superba znásilnil Lukrécii → celá královská rodina vyhnána → zrušeno království (postupné zrušení) → res publika = věc veřejná

Zdroj: Dějepis I. v kostce (pro SŠ, Marie Sochrová)

 

Republika

a) raná

• boj o nadvládu nad Itálií

1. 338 př.n.l.: podřízení Latia (Řím a jeho okolí)
2. 290 př.n.l.: ovládnutí střední Itálie (samnitské války - 343-290 př.n.l. - Samnité vs. Římané)
3. 270 př.n.l.: Rhegium (J Itálie) + Pyrrhos (Řekové)
4. 265 př.n.l.: dobytí Volsinie - etruské město (SZ Itálie)

 

pozn.: Pyrrhovo vítězství

- vyjadřuje formální vítězství, které ve skutečnosti ve svých důsledcích žádným vítězstvím či úspěchem není

- po tomto "vítězství" údajně Pyrrhos odvětil blahopřejícím důstojníkům:

 

"Ještě jedno takové vítězství a jsme zničeni!"

Zdroj: www.wikipedia.org

 

• boj mezi plebeji a patriciji

 

 

          

 

 

 

 

 

 

 

Římská republika (510-27 př.n.l.)

Republika = typ státu s demokratickým zřízením, jehož představitelé jsou voleni na dobu určenou zákonem

 

Celému Římu vládne senát + dva konzulové. Dále zde zasedá tzv TRIBUN LIDU. Ten byl zastupitelem plebejů senátu a měl právo veta ("zakazuji" - tzv. poslední slovo).

Řím patří mezi první země, kde se politika stala nedílnou součástí života. Ten, kdo patřil mezi vysoce postaveného politika, byl považován za špičku společnosti. I když v Řecku vládl také senát, neměl takovou důležitost jako v Římě. Římané však některé praktiky převzali po dobytí Řecka, ale často si je měnily dle svých možností (jako např. s božstvem převzané též ze starověkého Řecka).

 

Zobrazení římského senátu.

Zdroj: www.wikipedia.org

 

Ovládnutí Itálie (565 př.n.l.)

S postupem času začali Římané ovládat celou Itálii osídlenou Etrusky, kteří byli oslabeni válkami s Galy (tzv. Kelty na území dnešní Francie). Plné ovládnutí Itálie proběhlo v roce 565 př.n.l.

 

Punské války

Punské války se rozhořely mezi Římem a Kartágem (nacházející se v severní části Afriky). Rozdělujeme je do třech fázích: První Punská válka, druhá Punská válka a třetí Punská válka. Záminkou byl pouhý rozmach obouch říší. Kartágo se totiž začínalo rovnat Římské říši, která nestrpěla žádného konkurenta. Jelikož Římané toužili o ovládnutí celého Středomoří a Kartágo jim stálo v cestě, rozhodli se ihned jednat - a to válkou. Navíc Kartágo začalo ovládat některá města v Itálii - a to byla pro Římany obrovská drzost!

 

• V první Punské válce prohrálo Kartágo, které muselo zaplatit velmi vysokou peněžní částku.
• V druhé části Punských válek se na stranu Kartága postavil známý a velmi statečný bojovník Hannibal. Tomu se podařilo drtivě porazit římské legie. Jako např. u Alexandra, jsou jeho největší pomocníci při tažení po Itálii sloni. Hannibal vítězí a Kartágo oslavuje. Štěstěna se však za nedlouho obrací na stranu Říma a Kartágo je opět dobyto. Následovaly opět velké peněžní reparace.
• V třetí části se Řím rozhodl zničit moc Kartága úplně. Po dlouhém obléhání Kartágo padlo a celé území ovládl opět Řím.

 

Po dobytí Kartága se Řím vyšvihl mezi velmoc. Nikdo už mu nekonkuroval a stal se vládcem celého Středomoří (pod římskou orlici spadalo: Řecko, Persie, Egypt, severní část Afriky, dnešní Španělsko, Galie (dnešní Francie), současná Velká Británie a některé další kmeny ve střední Evropě).  

 

Krize republiky

V tomto období můžeme Řím nazvat jako IMPÉRIUM (=obrovský stát či říše). Tím, že ovládl i Řecko, získal i řecké kolonie. Po Punských válkách začíná Řím pociťovat krizi. Nejenže válka říši oslabila, ale dokonce finančně "vyždímala" - zemědělci dostávali levné obilí, nemohli se vybavit patřičně do boje (neměli z čeho), a dále nemohli být živeni státem. Tím se říše dostává do krize. Rozhoří se občanská válka, ve které zvítězí Sulla.

Z krize se Řím částečně dostává až v roce 81 př.n.l., kdy se moci nad Římem ujímá Sulla a prohlašuje se za prvního diktátora v římských dějinách. Začíná další římský rozkvět. Plánované je i tažení do Asie.  

 

Změny ve vládě:

bratří Gracchové prosazují tzv. pozemkový zákon, kde rozdělují senát na dvě části. První POPULÁŘI, kteří prosazují změny a druzí OPTIMÁTI, kteří je naopak odmítají.

 

Spartakovo povstání (73 př.n.l.)

Rok 73 př.n.l. patří mezi "černé" dny v římských dějinách. Nejenže se Řím potápí ve smutku nad diktátorem Sullou, ale krize není stále "poražena". Navíc musí Římané čelit největšímu povstání otroků v lidských dějinách, vedené hrdinou SPARTAKEM.

Spartakovo dobrodružství začíná při vzpouře proti Římanům. Je však chycen a "prohlášen" za otroka. Celé dlouhé roky je cvičen v gladiátorské škole ve městě Capua. Zde získává hlavně tělesné znalosti. Jako gladiátor má životní cestu jasnou - bavit Římany svým bojovým uměním. S tímto osudem se však Spartakus smířit nechce a společně se 70 dalšími gladiátory prchá z "gladiátorského vězení", skrývá se u sopky Vesuv. Jejich cílem byl útěk přes Alpy do Galie (dnešní Francie). Spartakus vašak musí čelit obrovské římské armádě. Ta je ihned odražena, jelikož se k "vůdci" otroků připojují další nevolníci, kteří chtějí žít svobodně. Už se skoro nacházejí před branami Galie, když se otrocké vojsko rozhodne táhnout na Řím. To se jim však vymstí! Řím se jim dobýt nepodaří a všichni otroci jsou ukřižováni podél cesty Via Appia, pro výstrahu ostatním. Jediným, kdo unikne ukřižování je Spartakus. Dodnes se však neví, zda-li zemřel v bitvě či se mu podařilo uprchnout.

Spartakova socha

Zdroj: www.wikipedia.org

 

První triumvirát

TRIUMVIRÁT = společenství tří můžů, spolupracujících např. pří řízení státu

 

Triumvir	Oblast působnosti	Osud
Marcus Licinius Crassus	východní oblast	padl v bitvě u Karrh
Gnaeus Pompeius Magnus	Hispánie (Španělsko)	zavražděn za zradu
Gaius Julius Caesar	Galie (Francie)	stal se diktátorem

 

Druhý triumvirát

Po zavraždění Caesara (v té době jako diktátor) v roce 44 př.n.l. se o trůn nad římskou říší bojovalo. Nakonec vznikl tzv. druhý triumvirát. 

• 1. Markus Antonius
• 2. Gaius Octavianus
• 3. Marcus Lepidus

Marcus Antonius spolupracuje s Egyptskou královnou Kleopatrou VII. Dále sestavuje s Octavianusem seznam odpůrců a válčili proti nim.

Marcus Lepidus zůstával v ústraní.

 

Triumvirát se s postupem času začal rozpadat, jelikož spolu přestali spolupracovat M. Antonius a G. Octavianus (problémy kolem Kleopatry, která chtěla Egypt osvobodit z kleší Říma). V roce 31 př.n.l. se tak odehrála bitva u Actia, kde je Kleopatra spolu s Antoniusem poražena (oba následně spáchali sebevraždu). Octavianus se stává samovládcem a přijal titul AUGUSTUS - "vznešený".

 

Principát

PRINCEPS je tzv. první můž ve státě, který zastává důležité úřady a má neomezenou moc. Základem jeho moci je armáda a jeho odpůrci jsou popravováni nebo nuceni odejít do vyhnanství.

ŘÍM SE STÁVÁ CÍSAŘSTVÍM!!!

 

Absolutní rozpad říše

Nacházíme se v období kolem 4. století po Kristu. Po celé Evropě se rozmohlo křesťanství. To však Římané neuznávají, jsou totiž polyteisté, a proto masově vraždí členy křesťanské víry. Po vzniku císařství se římská říše ještě více rozrostla. Postupný pád Říma přišel až stěhováním národů. Říši začali napadat barbaři ze severu a krize ještě stále nebyla poražena. Na sklonku 4. stoeltí po Kr. vtrhli do Černomoří Hunové, kteří tak vyvolali další stěhování národů (spíše kmenů). Obraně říše nepomohlo ani její rozdělení na západořímskou a východořímskou říši (roku 395). Následoval rok 476! Poslední císař byl sesazen a říše úplně zanikla!

 

!!!Pád Západořímské říše je považován za rozhraní mezi starověkem a středověkem!!!